Šéf výzkumu a strategie ve společnosti Microsoft, Craig Mundie, před pár dny na technologickém institutu MIT přednášel o budoucnosti výpočtů a s nimi spojených technologiích, které se stanou běžnou praxí v horizontu několika následujících desetiletí. Mundie v této souvislosti nastínil svou vizi 3D virtuálního světa obydleného virtuálními lidmi, jehož základním stavebním kamenem je kombinace klientských a cloud služeb. O tom, co vlastně cloud služby jsou, jste se již mohli dočíst dříve (http://hpcinfo.cz/blogs/hpc/archive/2008/08/04/189.aspx). Přednáška se konala v rámci letošního ročníku konference Emerging Technology Conference (http://www.technologyreview.com/emtech/08/).

Protože cloud služby spočívají v úzké spolupráci klientských stanic a vzdálených výpočetních center, která je realizovana prostřednictvím vysokorychlostního internetu, označil Mundie tento koncept pojmem "prostorové výpočty" (spatial computing). Na rozdíl od dnešních výpočtů, které jsou v drtivé většině případů realizovány na stanici, s níž pracujeme, předpokládá tato novinka využití lokálních stanic pouze coby terminálů sloužících jako prostředník mezi uživatelem a vzdáleným serverem, jehož uživatel nevlastní (resp. nepotřebuje vlastnit) a ani k němu nemá (nepotřebuje mít) fyzický přístup. Přínos pro uživatele je zřejmý - dostupnost mnohem vyšší výpočetní síly bez nutnosti vlastnit či spravovat nákladnou a rozsáhlou IT infrastrukturu.

Čím je tento koncept charakteristický ukazuje výčet jeho elementární rysů: na straně klienta figurují aspekty jako je mnohojádrová architektura, paralelní programování či vysokorychlostní připojení ke cloudu; na straně cloudu je kromě vysokého výkonu důraz kladen na humanistický přístup, t.j. schopnost adaptace na přirozené lidské chování a potřeby. Sem patří například podpora personalizace, prostorově zobrazovacích metod, stejně jako vnímání a interpretování hlasových, gestikulačních a jiných vizuálních pokynů.

Kocepce cloud architektury nepočítá s nasazením pouze v profesionálních, úzce specializovaných podmínkách, jako jsou vědecká či výzkumná pracoviště, vývojové, obchodní a finanční instituce a podobně, i když v těchto oblastech bude poptávka nepochybně velká. Byť nejde o technologii zamýšlenou pro sektor domácností, s jejím využitím v praxi se v budoucnu setkáme i na mnoha obyčejných místech.

Jedním z možných příkladů tohoto využití je virtuální recepční. Představte si, že vstoupíte na recepci nějaké budovy či areálu, kde vás přivítá tvář na obrazovce. Pochopitelně s ní můžete komunikovat jako s normálním člověkem, tj. hlasem, gesty, případně dalšími vizuálními vjemy. Můžete si u ní například zamluvit rezervaci nebo požádat o informaci, kterou potřebujete. Systém používá všesměrové mikrofony a reprodukci přirozeného jazyka a hlasu; díky vysoké výpočetní síle cloudu jsou reakce velmi pohotové, takže komunikace s lidmi může bez problémů probíhat v reálném čase. Virtuální recepční je naprogramována tak, aby rozlišovala příchozí osoby podle oblečení. To může pomoci například ihned rozlišit návštěvníka od pracovníka firmy. Aby Microsoft svou vizi názorně ilustroval, chystá se již během několika příštích měsíců nasadit prototyp virtuální recepční na některých místech přímo ve svém sídle v Redmondu. Zdá se, že to, co jsme dosud znali jen ze sci-fi snímků, možná již není od reality příliš vzdálené. Názornou ukázku toho, jak virtuální recepční pracuje, můžete zhlédnout zde - http://www.youtube.com/watch?v=5n_MTlA9Rnc

Prototyp systému virtuální recepční spotřebuje zhruba 40 procent výpočetní síly jednoho osmijádrového procesoru, a to i ve chvíli, kdy je nečinný. Podle Microsoftu mohou být systémy tohoto druhu využity například na vesnických lékařských klinikách. Méně příjemná je ale cena; pořídit si jej můžete už za "pár tisíc" dolarů. Obecně lze říci, že s příchodem takovýchto robotů začíná nová éra, v níž lidé a počítače spolu komunikují na zcela jiné úrovni než jakou známe dnes.

V další demonstrativní ukázce využití cloud computingu nastínil Mundie budoucnost "živého webu". Oč jde. Vezměte si například, že jste v trafice a zaujal vás nějaký časopis. Vytáhnete svůj iPhone a vyfotíte si jeho titulní stránku. Poté jdete domů a svůj iPhone s fotografií přiložíte na elektronický stůl vybavený technologií Microsoft Surface. Tento stůl je vlastně velká dotyková obrazovka s několika vymoženostmi navíc. Jednou z nich je schopnost automaticky připojit jakékoli Bluetooth-kompatibilní zařízení, které na stůl položíte - v tomto případě iPhone. Za pár okamžiků se vám automaticky zobrazí obsah daného zařízení, z nějž prstem vyberete příslušnou fotografii. Systém analyzuje obrázek a nabídne možnosti, jak pokračovat. Zvolíte-li si například, že si chcete časopis prohlédnout, systém prostřednictvím internetu zjistí, o jaký časopis se jedná a rovnou stáhne jeho digitální verzi, je-li k dispozici, v níž můžete okamžitě začít listovat. Pokud není k dispozici digitální verze časopisu, může pro vás systém vyhledat například nejbližší obchod, kde si můžete magazín zakoupit. Podobným způsobem lze analyzovat obrázky, které v časopise naleznete - pokud váš například zaujme fotografie sošky indiána, můžete ihned zjistit, o jakou sošku jde a v jaké galerii je vystavena. Vše je pochopitelně ovládáno bez použití klávesnice, zejména pohybem ruky, případně hlasem. Více informací o Microsoft Surface, včetně ukázkových videí, je k dispozici na http://www.microsoft.com/surface/

Dalším vhodným příkladem je Microsoft Photosynth, technologie, která umožňuje pospojovat několik fotografií tak, že se na určitý vyfotografovaný objekt můžete dívat z různých úhlů - neboli v trojrozměrném podání. Objekt si zkrátka nafotíte ze všech stran a necháte svůj počítač, aby tyto snímky poskládal do 3D modelu, nebo dokonce komplexní 3D scény určitého prostoru. Nejen tvorba, ale také renderování (zobrazování) těchto modelů je však vysoce výpočetně náročná metoda, se kterou by si stěží poradily například kapesní počítače PDA či mobilní telefony, což jsou zařízení, k nimž prohlížení digitálního obsahu již dnes neodmyslitelně patří. I zde by metoda cloud computingu mohla proto do budoucna přinést řešení. Více informací na http://www.microsoft.com/cze/photosynth/

Pozoruhodně působí také další příklad - přístroj sloužící pro orientaci v prostoru, který Mundie demonstruje na tomto videu - http://www.youtube.com/watch?v=orMJF_i-w6Q. Myšlenka je taková, že jdete například po ulici, v kapse máte klasické PDA s připojením na GPS, které lokalizuje vaši pozici, a na jeho obrazovce máte místo běžné mapy, která bývá u GPS navigátorů zvykem, stejný obrázek, který uvidíte, když se rozhlédnete kolem sebe. Jen s tím rozdílem, že u jednotlivých objektů se vám zobrazují přesně ty informace, které potřebujete znát, ať už je to název ulice, firmy, místa, jízdní řády na autobusové zastávce či informace o tom, jaké zboží si můžete zakoupit v obchodě, kolem něhož právě procházíte. Veškeré zobrazované informace a upozornění si můžete personalizovat na základě svého osobního profilu. Ani takováto služba se pochopitelně neobejde bez přísunu velkého množství dat a především vysoké výpočetní síly, která s nimi dokáže v reálném čase pracovat. Proto se i v tomto případě počítá s využitím cloud computingu.

Již na těchto několika příkladech je dostatečně zřejmé, že potenciál technologie cloud computingu nezná hranic a je jen na lidské fantazii, do jaké míry jej dokáže využívat. Jako každá revoluční novinka ale i tato technologie už ve svém konceptu naráží na určité překážky. Jednou z nich je naprostá nepřítomnost vhodných programovacích nástrojů schopných vyvíjet software pro cloud architekturu. Proto je podle Mundieho z Microsoftu především nutné kompletně změnit aktuální způsob psaní aplikací; jinými slovy připravit software na nový systémový design, kde velkou roli sehraje schopnost paralelizovat výpočty mezi obrovské množství výpočetních jader. Další dohady vyvolává otázka, kdo bude provozovatelem této služby, resp. infrastruktury (cloudů). To je dozajista problém, který je také třeba řešit, protože nároky na výpočetní sílu cloudů s každým rokem porostou geometrickou řadou s tím, jak budou přibývat stále noví uživatelé a aplikace budou náročnější.

Zdroj: http://news.cnet.com/8301-13953_3-10050826-80.html